Jakkoliv se může zdát požadavek prezidenta republiky na doložení podpory postrusnokovského kabinetu ověřenými podpisy poslanců hloupý a nepřípadný, nemohu se ubránit dojmu, že způsob odmítnutí paní Němcovou patří do stejné, ne-li ještě nižší cenové skupiny.
Sice se říká , že na hrubý pytel patří hrubá záplata, ale invektivy virového charakteru by k výbavě budoucího premiéra ( premiérky) nutně patřit nemusely. Myslím , že paní Němcová promarnila ( naštěstí jenom pro tuto chvíli) jednu dobrou příležitost ukázat, že v naší zemi má navrch přece jenom parlament. Už jsem kdesi psal, že jsem zastáncem konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě – tedy způsobu , kdy starý premiér je nahrazen novým nikoliv rozhodnutím prezidenta , ale usnesením zákonodárného sboru. Zatím tento mechanismus, který v Německu , ale i v dalších státech, plní dobře svou funkci, u nás v ústavním pořádku není, ale dá se i v současné naší situaci lehce nahradit . Jak ? A tady se dostávám k neplavačovité odpovědi prezidentovi - „ fajn pane prezidente, řekl jste si o to – a proto poté , co Rusnokova vláda nezíská důvěru , navrhnu usnesení sněmovny : Poslanecká sněmovna žádá ( doporučuje ) prezidenta republiky, aby Miroslavu Němcovou jmenoval premiérkou a pověřil ji sestavením vlády. „ A usnesení pokud bude schváleno avizovanými 101 hlasy, usnesení neanonymní kdy záznam z hlasování je naprosto průkazný, nedává prezidentovi nejmenší šanci se zachovat jinak , než sněmovně vyhovět. Takový „ smělec „ by ani Miloš Zeman určitě nebyl. Výhody tohoto postupu jsou zřejmé - přenesení aktivity do Sněmovny a jednoznačné a nepřekročitelné vyjádření vůle poslanců.
To vše nepíšu jako příznivec pokračování Nečasovy vlády bez Nečase , ale pouze jako malý příspěvek a návod, jak se ze současné blátivé , nepřehledné a nikomu neprospívající situace, se ctí vyhrabat.
Shrnutí : buď vyslovená důvěra vládě Jiřího Rusnoka a nebo usnesení podpořené avizovanou stojedničkou. A pokud ani jedno ani druhé - pak se snad všichni konečně shodnou na předčasných volbách
