To , co se odehrává kolem (ne)vydání Vlasty Parkanové , lze jistě nahlížet z mnoha rozličných úhlů. Zajímavý je nejen rozměr politický, stejně tak jistě i věcný , ale z mého pohledu je tím dominujícím pohled osobní.
O problematiku armádních zakázek jsem se nikdy nijak zvlášť nezajímal ( nevím , zda napsat bohudík nebo bohužel) , ale hlavní aktéry tohoto představení znám – byť s určitým časovým odstupem – poměrně dobře. A proto mohu napsat, že jsem si jistý , že se Vlasta Parkanová nikdy v ě d o m ě poškození zájmů České republiky nemohla dopustit. Vždy až úzkostlivě dbala na to, aby se vše odehrávalo podle pravidel , ať už psaných nebo nepsaných. Jistě jí bylo možno vyčítat malou aktivitu v těch nejdůležitějších věcech , kterými armáda žije – tedy nákupy techniky, přílišnou důvěru ve své spolupracovníky na ministerstvu i ve vládě. Možná se všemu tomu odborněekonomickému rozhodování i záměrně vyhýbala. Asi jí to moc neomlouvá, ale tím není nijak zpochybněno moje přesvědčení uvedené výše. Docela chápu její rozčarování z toho, že si policejní orgány vybraly právě ji. Jistě to může subjektivně vnímat jako velkou osobní křivdu. I proto, že hlavní aktéři dění jsou (alespoň prozatím) z neznámých důvodů hájeni. I proto, že alespoň mediálně diskutovaný důvod uvedený v žádosti o vydání nevyznívá příliš přesvědčivě. To všechno by ovšem v žádném případě nemělo znamenat , že by Vlasta Parkanová měla přijmout rétoriku svého premiéra a už vůbec ne vyjádření místopředsedy své současné politické strany. Dle mého soudu má Vlasta Parkanová jedinou šanci, jak zachovat kontinuitu svých názorů na poslaneckou imunitu a jak si zachovat i osobnostní tvář – sama Poslaneckou sněmovnu požádat o vydání a přesvědčit o tom i své partajní kolegy . I u vědomí toho, že argumenty policie se zdají být poměrně slabé a napadnutelné. Sněmovna není státní zástupce ani soud. Sám skutek s výkonem mandátu vůbec nesouvisí a pro imunitu není pražádný důvod. Pokud se k tomu Vlasta Parkanová odhodlá, čeká ji jistě strastiplná cesta vyšetřování a pravděpodobně i ztráta místopředsednické pozice ve Sněmovně. Ale pokud má pravdu , že se ničeho protiprávního nedopustila, pak jí zcela nepochybně dají rozhodnutí soudní mašinerie zapravdu. Dřív nebo později. Pokud o vydání nepožádá a vydána nebude , pak jí není pomoci a její kauza bude navždy další skvrnou v historii už tak dost pošramocené české parlamentní demokracie. Chci věřit té první variantě – snad i v důvěře v to, že Vlasta Parkanová může a bude chtít pomoci rozkrýt ne příliš průhledné poměry nejen na ministerstvu obrany. Tím by mohla nejen rehabilitovat sebe , ale hlavně by se mohla podílet na nápravě minulých chyb. Že jsem příliš naivní ? Asi ano. Ale třeba budu příjemně překvapen. Jan Kasal
